Get Adobe Flash player

Kdo hloubí záhadné jámy?

Z celého světa je hlášen výskyt velmi podivných jam v zemi. Mají zcela hladké stěny, vypadají, jako by je někdo vyřízl z půdy laserovým paprskem, a objevují se zcela nečekaně. Nález mnohých z nich doprovázejí hlášení o pozorování UFO. Jde snad o stopy po experimentech mimozemšťanů?

Představte si následující situaci. Kráčíte po louce, lesem či jiným terénem, který velmi dobře znáte. V té chvíli před sebou uvidíte něco velmi podivného. V zemi je vyhloubena zvláštní jáma. Má přesně ohraničené okraje, jako by je někdo vyřízl pilou, a kořeny okolních rostlin na jejích stěnách nejsou ani trochu poškozeny nějakým nástrojem. Ještě včera tu ještě nic takového nebylo. Zarážející jsou však především dvě skutečnosti – nikde není ani jediná hrouda vyházené zeminy a na okolním terénu byste marně hledali nějakou stopu po bagru, rypadle či jiném zařízení, které díru vyhloubilo. Chybí i jakýkoliv logický důvod, proč tu někdo vynaložil takové úsilí.
Zdá se vám, že něco takového není možné? Omyl. Podobných případů už byly po celém světě zaznamenány desítky a ještě nikomu se nepodařilo je nějak uspokojivě vysvětlit.
Nález v rezervaci
Patrně nejznámějším a nejlépe zdokumentovaným případem tohoto typu je jáma, která se roku 1984 objevila na louce nedaleko městečka Grand Coulee v americkém státě Washington. Jámu objevili dva pastýři krav, bratři Peter a Rick Dowelovi, při pasení skotu. Ráno vyhnali dobytek na pastvu a podle jejich slov kráčeli přes místo, kde navečer nalezli podivnou díru. Jenže za úsvitu tam ještě nic takového nebylo.
Oba bratři přiznali, že si tento úkaz nedokázali vysvětlit. Strávili na pastvě celý den a museli by si přece všimnout, že tu někdo hloubí otvor do země. Nejednalo se totiž vůbec o nějakou malou díru. Nalezená jáma měřila na délku přes tři metry, její šířka přesahovala dva metry a byla více než tři metry hluboká. Její půdorys tvořil přesný obdélník a stěny spadaly kolmo dolů. Dno pak bylo rovné, jako by ho někdo uhladil štětečkem.
Nálezci okamžitě informovali o podivné jámě Dona Obertina, správce indiánské rezervace Colville, na jejímž území k úkazu došlo. Ten na místo ihned zavolal geologa Billa Atterbaha, aby zjistil, co se tu přihodilo. I renomovaný vědec si ovšem s tímto oříškem nevěděl rady. Konstatoval pouze, že v okolní trávě není ani jediná stopa po kolech či pásech nějakého stroje, který by tu pracoval. Navíc ze stěn jámy vyčnívaly kořeny rostlin, z nichž ani jeden nebyl nikterak poškozen. Podle geologova názoru to vypadalo, jako by kdosi vytrhl půdu z podloží obrovským podtlakem. Ani tak však nelze vysvětlit fakt, že dno jámy bylo zcela rovné.
Úkaz se stal ještě nepochopitelnějším po nálezu, který geolog učinil v okolí jámy. Přesně 22,5 metru od ní nalezl v husté trávě mohutný kvádrovitý blok zeminy. Tvořil jediný kompaktní celek a svými rozměry naprosto přesně odpovídal rozměrům díry. Také travní pokrývka na jeho vrchní straně odpovídala porostu v místě jámy. Bylo zřejmé, že jde o materiál vyrvaný ze země. Jenže jaká technologie dokáže z půdy vyříznout třítunový kvádr a přemístit ho na tak velkou vzdálenost zcela neporušený? Podle odborníků ze Smithsonova ústavu, kteří úkaz na žádost vedení rezervace také prozkoumali, neexistuje pozemský stroj, který by dokázal něco takového. Jenže jáma v Colville nebyla ani zdaleka jediným fenoménem tohoto druhu.
Obří jáma u jezera
Nad jiným podobným fenoménem žasli odborníci už roku 1902. Toho léta se po divoké noční bouři plné blesků objevila podivná jáma v Argentině, přesněji na opuštěné planině v provincii Rio Negro. Měla rozměry válce, vedoucího kolmo do země, a její rozměry byly skutečně impozantní. Díra měla průměr 35 metrů a sahala až do hloubky 14,5 metru.
V současné době se už stěny jámy téměř rozpadly a dno dávno zarostlo keři a rostlinstvem. V době svého vzniku však válec vyhlížel jako vysoustruhovaný. Odborníci po jeho prohlídce vyloučili jak zásah člověka, tak i krasový jev a zásah meteoritu. Původ díry zůstal dodnes neobjasněn.
Obří jáma se přes noc objevila i v Rusku. Stalo se tak v noci z 27. na 28. dubna roku 1961 na břehu jezera Korbozero v Karelii. Díra byla obrovská. Jak zjistili sovětští vědci pod vedením akademika Semenova, kteří na případu pracovali, z jezerního břehu beze stopy zmizel kus půdy přibližně tvaru čtverce o straně 25 metrů. Pak se jáma zúžila na přibližně šest metrů a pokračovala až k zamrzlému jezeru. Led ve stejné šířce byl vylámán i několik metrů v jezeře.
Jak uvedl nálezce jámy, dřevař Vasilij Brodskij, v noci zuřila nad jezerem velmi podivná bouře. Provázela ji záplava blesků, vůbec ale nerachotil hrom. Jestli má však tento úkaz nějakou spojitost s gigantickým vyrvaným kusem zeminy, to se nepodařilo zjistit. Sovětská vědecká expedice však nalezla něco velmi podivného. Vzorky ledu z vylámané vodní plochy neměly svou běžnou bílou barvu. Byly nazelenalé a v noci světélkovaly. Chemická analýza však ukázala jen naprosto čistou H2O a nebyla zjištěna ani žádná radioaktivita. Nepodařilo se objasnit ani původ drobných černých kuliček, které byly objeveny v jámě na souši. Paralelně s civilními vědci vyšetřovala fenomén i armádní vědecká komise. Ani ona však nedosáhla žádného výsledku.
Neznámá činnost mimozemšťanů?
Ne vždy ovšem mají jámy takové gigantické rozměry. Záhadné jsou však minimálně stejně jako ty velké. V roce 1954 informoval francouzský tisk o jámách, které se v průběhu noci objevily poblíž Lignonu. Otvory měly zhruba tvar i velikost vejce a byly jako vysoustruženy do tvrdé horniny.
Podobné jámy nalezli členové ruských bezpečnostních sil v roce 1990 v těsné blízkosti kosmodromu Bajkonur. Vědci po jejich prozkoumání zavrhli jak přírodní původ, tak působení jakékoliv zbraně. Vysvětlit jejich vznik se ovšem nepodařilo.
V Rusku se tyto útvary vyskytují neobvykle často. Například v roce 1995 v obci Apakovo v Uljanovské oblasti nalezli lidé ráno v kamenité půdě kulatý otvor o průměru zhruba dva metry a hloubce přes jeden metr. Jáma měla naprosto čisté a hladké stěny a vypadala, jako by ji někdo do skály vypálil laserem. Očití svědkové si vzpomněli, že v noci před objevením díry viděli na obloze podivný zářící kruh.
S výskytem UFO je spojen i nález hned celé skupiny jam, které byly nalezeny v roce 2002 u ruské osady Volovovo v oblasti Uralu. Díry měřily v průměru přibližně 5 metrů a byly nepravidelně rozsety na trávou porostlé planině. Předseda místního zemědělského družstva Zemchenkov uvedl, že v noci před objevením jam viděl nad pastvinou poletovat obrovský rudý útvar. Měl prý podobu tmavě červeně žhnoucího míče, který chvílemi měnil barvu do světle oranžova. Objekt se podle svědkových slov vznášel nad terénem asi čtvrt hodiny a poté zmizel.
Podobných hlášení o souvislosti děr v zemi s neidentifikovatelnými létajícími tělesy bylo ještě mnohem více. Pokud však za těmito fenomény stojí skutečně posádky mimozemských létajících lodí, co asi návštěvníci vrtáním děr do země sledují? Jde snad o nějaký vědecký experiment? Nebo nám snad chtějí demonstrovat sílu svých zbraní? Otázky se vrší jedna na druhou a my ani na jednu z nich neznáme odpověď.
Ing. Vladimír Červinka